Žíly křemen-hematitové asociace jsou často prostorově sdruženy se železnorudnými skarny. V současné době nemají hospodářský význam.

Fluoritová a fluorit-barytová ložiska

Tato ložiska jsou vázána na žilné struktury krušnohorského krystalinika nebo v jeho platformním vývoji. V krušnohorském krystaliniku bylo těženo ložisko Vrchoslav, ležící severně od obce Přítkov. Žíly se světle zeleným nebo fialovým fluoritem, hematitickým křemenem a ve vrchní části s barytem měly mocnost od několika centimetrů po jeden metr. V blízkosti kontaktu tělesa teplického ryolitu je v souvrství pararul a svorů fluoritové ložisko Moldava. Je tvořeno fluorit-křemen-barytovými žilami kolem jámy „Papoušek“, hlavní těženou žílou Josef a málo mocnou barytovou žílou „Nová žíla“. Pokračováním ložiskové oblasti jsou výskyty fluoritu a barytu u moldavského nádraží a v jeho okolí. Většina dalších ložisek je dnes již vytěžena. Nepříznivou příměsí fluoritu je pyrit. Nejmohutnější žilnou strukturou ve středních Krušných horách je ložisko u Kovářské. Žilná výplň se skládá z fluoritu, barytu a hematitového křemene.

Fluorit

 K jakému průmyslovému využití se používá fluorit?